Realizace, projekty, návrhy, vybrané reference 1961 – 1989
Česká konsolidační agentura 1976 až 1990
Praha 7, spolupráce od r. 1982 J. Pospíšil, K. Čermák, M. Perlík, J. Sedláček, J. Babinský
Dnes sídlo družicového systému Galileo
Ministerstvo financí ČR, dvorana MF ČR logo předsednictví ČR v EU
3. zadání na ČVUT 1983
2. zadání v Pražském projektovém ústavu, 2. zadání situace – 1977, 1. zadání- 1. cena ze soutěže v PPÚ – 1976
1) První skica na počitači MINSK z r. 1985 2)3)4) Stav po zániku ČKA 2008
Návrh interiérů – Menza ČVUT v Praze 6, Dejvice, 1986
Jachtklub Máchova jezera ve Starých Splavech, 1983
Interiery apartmentů v hotelu PRAHA v Praze 6 – real. 1982
Autoři stavby: Prof. Jaroslav Paroubek, Prof. Arnošt Navrátil, Prof. Luděk Todl, Prof. Jan Sedláček, arch. Radko Černý 1977-9
Horský hotel URAN v Harrachově, dnes hotel Svornost – real. 1982-3
Hotel Svornost, dříve Uran z roku 1980-82 vznikl za spolupráce Milana Rejchla s projektanty Hutního projektu, kteří převzali lůžkovou část z hotelu Fit Fun a doplnili vstup a jídelnu s kuchyní.
Horský hotel v Harrachově, hotel Fit Fun – real. 1982
Horský hotel v Harrachově, hotel Fit Fun, jídelna – výtvarná díla od akademického sochaře Vladimíra Kýna a J. Vágnera
Návrh z mezinárodní soutěže na centrum TETE LA DEFENSE v Paříži, 1981
Lázeňské středisko a kolonáda v Poděbradech, 1981
Hotel Horní pramen, Špindlerův mlým, 1976
Hotel Golf garni (dříve Garni motel STOP), Praha 5, M. Rejchl, spolupráce K. Přibyl, 1974-78
Autor keramické stěny a fontány akad. sochař Vladimír Kýn
Dokument Motel STOP na Artyčok TV
Nový formát Artyčok TV, nazvaný Motel Stop mapuje architekturu z období druhé poloviny 20. století a vznikl jako reakce na rychlé a vcelku beztrestné mazání historické paměti, jejíž součástí jsou i hmotné ostatky architektonického dědictví.
Návrh vládních vil v Kolodějích 1974
Dopravní a společenské centrum u stanice metra Hradčanská, Praha, 1974
Rodinná vila Ing. Jana Kodeše, Praha 6, 1973
Vila Ing. Jana Kodeše v knize „Slavné pražské vily“
Autoři P.Veverka, R.Sedláková, D.Dvořáková, P.Krajčí, Z.Lukeš, P.Vlček, Praha XI. 2007.
Fotografie jsou puplikovány s laskavým svolením autorů serveru www.slavnevily.cz
Most na Gočárově okruhu 1967-74 Hradec Králové J. Schwaller
Interhotel OLYMPIK 1967-9, Praha 8, arch. V. Šalda, J. Zelený, J. Polák
Skleněné hvězdicové zakrytí výtrysku Vřídelní kolonády v Karlových Varech
Skleněné hvězdicové zakrytí výtrysku Vřídelní kolonády v Karlových Varech bylo na základě doporučení soutěžní poroty a po dohodě s dr. Arch. Jaroslavem Votrubou, vítězem realizované stavby společně dokončeno v roce 1963.
Centrum Jižního města, Praha 4, 1969, Jan Krásný, Jiří Lasovský, Milan Rejchl, Jan Zelený
Výškový hotel v centru Jižního města, Praha 4, 1969
Projekt terasového bydlení – nerealizováno, spol. Květoslav Přibyl a Vitěslava Rotbauerová 1968-9
Symposium Liberec – soutěžní návrh – M. Rejchl, Jan Zelený, Václav Havel, Jan Koblasa, 1967
Návrh nákupního střediska a experimentálního sídliště na Invalidovně, 1964
1. supermarket v Praze
M. Rejchl a J. Polák nákupní středisko na exp. sídlišti Invalidovna 1964, keramika D. Mírová, Rychlíková, Hadíková, J. Novotný, Fr. Šmolík, J. Lasovský, V. Havránek, J. Polák, V. Šalda, M. Rejchl, J. Zelený exp. sídliště Invalidovna v Praze 8
Na projektu experimentálního sídliště, umístěného na území bývalého vojenského cvičiště o rozloze asi 13 hektarů, s 1260 byty pro zhruba 4 200 obyvatel se pracovalo od roku 1959. Jeho realizace trvala od roku 1960 do roku 1965. Architektonický návrh je dílem kolektivu Pražského projektového ústavu, jenž vedl architekt Josef Polák, autory urbanistického řešení byli architekti Jiří Novotný, Stanislav Horák a František Šmolík. Dobová zpráva o průběhu projekčních prací experimentální výstavby na Invalidovně z dílny Státního ústavu pro projektování stavbu označila za součást strategie řešení bytového problému: „V experimentální výstavbě jde především o to, připravit a vyzkoušet hospodárné, technicky vyspělé a společensky pokrokové průmyslové typy obytných budov.
„Bylo to první a poslední sídliště, kde měli architekti a umělci volnou ruku,“ vzpomíná architekt Karel Firbas, jeden z účastníků výstavby: „Panelová lobby tehdy nebyla ještě tak silná, aby architektům a stavitelům mohla diktovat, z čeho mají stavět.“ V čem spočíval onen experiment? Na výstavbu byla použita jedna z nejpokrokovějších panelových stavebnic, která díky velkému, šestimetrovému, modulu umožňovala sestavovat jedinečné dispozice bytu s pásovými okny. Stejná stavebnice byla využita i u staveb občanské vybavenosti. Na Invalidovně byly také poprvé použity středněrozponové konstrukce, které se staly základem stavebních soustav T 06 B, což byl příčný systém železobetonových stěn nesoucích v rozponu šestimetrové železobetonové dutinové panely, a systém VVÚ–ETA. Tyto železobetonové panely předpjaté elektroohřevem (metoda byla převzata ze SSSR) měly rozměr 240x620x20 cm. Spotřeba ocelové výztuže R40 zkroucené na RK60 byla o 50 % menší než při použití oceli normální. „Tehdy se z betonu ještě neodlévalo,“ vysvětluje architekt Jiří Lasovský, spoluautor projektu.
Na Invalidovně ovšem v době jejího vzniku nešlo jenom o kvalitu bydlení, jednalo se zároveň o to, jak sladit tyto nároky s ekonomickými možnostmi. „Jednou z předností projektu byla dosažená ekonomická efektivita daná optimalizací návrhu konstrukcí a minimální spotřebou stavebních hmot, takže celkové náklady na jeden průměrný byt nepřesahovaly 170 tisíc korun,“ tvrdí architekt Milan Rejchl.
Více o projektu experimentálního sídliště Invalidovna.
iDNES.cz: Sídliště Invalidovna. Experimentální bydlení, které se stalo legendou